Slova k zamyšlení

Vážení a milí,

dostal jsem email se slovy k zamyšlení od pana trenéra Václava Nováka, které rád uveřejňuji. Všichni jistě vnímáme rozdíl chování ve společnosti při první a druhé covidové vlně. Pokud první vlna byla ve znamení sounáležitosti, tak druhá se vyznačuje pravým opakem.

Přeji vám hezké dny ve zdraví,

Martin Horský

Přátelé, zasílám vám několik  slov k zamyšlení.

Prožíváme zvláštní dobu, která tu ještě nebyla a nevíme jaká překvapení nám ještě přichystá. Útočí na nás virus „z východu“, ale chystá se na nás i virus lidské hlouposti a zákeřnosti, který může být pro člověka ještě nebezpečnější nežli C-19. Pohybuji se v judu od roku 1959 a zažil jsem mnoho situací vztahujících se k činnosti tohoto sportu. Některé byly, nazval bych je dobré, některé horší, ne-li kritické. Svojí zarputilostí a přesvědčením o své pravdě, jsem z nich z 90% vyšel řečeno sportovní hantýrkou vítězně. Šrámy na duši však zůstaly. Někdy se hojily dlouho, ale jizvy nezmizely. Chtěl bych především upozornit na to, že tak jak existuje podle východní filozofie JIN A JAN, tak jde toto převést na černou a bílou, nebo noc a den, oheň a vodu, nebo dobro a zlo. Mám obavy, že poslední jmenovaná dvojice, se na nás  na všechny chystá zaútočit bez pravidel až zákeřně. Všude na světě žijí lidé dobří a zlí, které  vytváří prostředí ve kterém žijí. Ti druzí nemají žádné zábrany těm druhým ublížit a tato doba jim nahrává a jsou tady stále. Odhalí nám nové psychopaty, manipulátory a jak říkával můj otec „duševní malorolníky“, kteří se budou chtít doslova pod rouškou zachránců nejenom našeho sportu a naší činnosti nominovat do úlohy těch správných a vyvolených, které bychom měli oslavovat a poslouchat. Nikdo nejsme bez chyb. Chybujeme všichni, ale rozdíl mezi chybou neúmyslnou a tzv. chybou vědomou, kterou nazýváme cíleným podrazem, nebo sviňárnou. A na to vás chci upozornit. Příležitostí pro tyto jedince bude na všech úrovních lidské činnosti dost a dost. Především to jsou lidé, kteří v životě nic nedokázali a proto škodí. Toto ovládají velmi dobře.  Máme před sebou opravdovou zkoušku dospělosti, se kterou budou mít mnozí z nás velké problémy. Proto se obklopte jen dobrými kamarády a přáteli, na které se můžete kdykoliv obrátit o pomoc a o radu.  Vím ze své zkušenosti, že to není jednoduché. Již KONFUCIUS říkal, „ S lidmi, kteří nemají společné zájmy nelze spolupracovat“. Neznamená však vůbec nic, když je někdo ověšen X akademickými tituly a přes všechno to může být „neumětel“ a blb. Královská koruna, žezlo a trůn moudrého krále  nedělá.

Kdysi se říkávalo, že judo je vysokoškolský sport, ale to již dávno neplatí a to je dobře. Všechno konání člověka vyzní jako dobře nebo špatně udělaná práce. Je tedy proto dobrý nebo špatný řemeslník.

Jsem přesvědčen, že těch slušných lidí, kterým jde nejenom o judo, ale i přátelské vztahy mezi jednotlivci je více, než-li těch špatných a zlých.  Smutné je ale to, že nám naši odborníci určující život, vzali smysl života, dětem vzali klidné a radostné dětství a jejich rodičům víru, že žijeme v kulturní zemi bez bonzáků, závistivců a zlodějů jak je nám neustále prezentováno. Dnes a denně vidíme, že opak je pravdou.

Když  jsem při závěrečné zkoušce na FTVS UK v Praze, kde jsem studoval trenérkou školu, dostal od profesora PhDr Miroslava Choutky otázku: „Co je ve sportu nejdůležitější“, tak můj mozek začal šrotovat na 200% co mám vlastně na takto položenou otázku odpovědět. Snad zdraví sportovce, vůle, přátelské vztahy mezi jednotlivci, píle, talent, rodinné zázemí? Ale vůbec nic z toho co jen mne napadlo nebylo to pravé, co mi s vykulenýma očima do obličeje vyštěkl PhDr Choutka: „No přece fair-play pane kolego“. V ten okamžik jsem mu chtěl říci něco ostrého, ale kousl jsem se do rtů, protože všichni víme  a mnozí z osobní zkušenosti  jak to s tím fair-play chodí a nejen ve sportu. Dnes se však obávám, že měl pravdu protože když si to fair-play v blížící se době „znovu rozběhnutí“ tréninků a soutěží juda neohlídáme, budeme se divit, co zlý člověk dokáže. Nemusí to být ani bývalý ani současný sportovec, ale opravdu zlý člověk, jak jsem se již zmínil a pro kterého je škodit živnou  mízou, která mu dodává sil.

Pro někoho jsem již starý dědek a pro mnohé také nepříjemný svými názory, ale také jsem pro mnohé vážený a uznávaný, který dal nejenom judu, ale i výchově mladých lidí celý svůj aktivní život i na mnohdy úkor svojí rodiny, což mne  mrzí dodnes. Vysloužil jsem si mnoho pomluv, podrazů, výhrůžek a zákeřností, co jenom člověk člověku dokáže vymyslet. Proto vás chci upozornit na co si  dát pozor.

V trenérské práci jsem byl úspěšný a to mnohým vadilo. V současné době bojuji se zdravotními problémy, které se na mně za tu dobu podepsaly, ale přes to všechno se  neustále zapojuji do judistického dění ve svém oddíle a za mnohé dobré   mu děkuji. Říkám ve svém proto, protože ten oddíl považuji bez nadsázky po svých dvou bezvadných synech za třetí dítě. Věřím, že mám mezi vámi mnoho sympatizantů, kteří mým slovům věří a váží si mne jako slušného člověka, který žije pro judo. Proto vás moc prosím držme spolu, pomáhejme si jako slušní lidé, ale hlavně buďme ostražití, abychom těm, kteří čekají na to jak ublížit, nedali žádnou šanci. Mějme na paměti, že charakter člověka se nejlépe pozná především v době, kdy je nutné překonávat nejrůznější životní překážky. Zůstaňme slušnými a věřím, že bude zase lépe a o to nám všem jde. Děláme to všechno pro radost ze sportu a pohybu hlavně dětí a jejich rodičů, protože sport vytváří kamarádství a nezapomenutelné přátelství a také proto, že jsme přesvědčeni o své smysluplné činnosti, která je v lidském životě nenahraditelná a spojuje nás. Jestli jste moje zamyšlení, rady a myšlenkový pochod dočetli až sem, tak vám všem děkuji. Držme si vzájemně palce, že bude brzy lépe. Těším se na vás na všechny až se opět budeme setkávat na tatami a na soutěžích a prosím ještě jednou všechny pomáhejme si a buďme k sobě slušní. Nikdo jiný nám nepomůže, hlavně ne to maňáskové divadlo a jeho principál co neví co má hrát a na jehož derniéru všichni s napětím čekáme. Dovedli to až na okraj propasti do  které  nechceme nikdo spadnout, i když pády jsou základní abecedou juda.

Semkněme se, pomáhejme si, ať následky na dětech jsou co nejmenší, i když mnohé již napravit nelze a před nikým se nehrbte. Nebo snad máte důvod a potřebu?

RBF Novák Václav 5. DAN

vedoucí trenér oddílu judo N62 Kladno